Archiv pro rubriku: Programování

Jak na Selenium testy pro CzechIdM

V tomto článku si ukážeme, jak zprovoznit Selenium testy pro CzechIdM a napsat svůj první test. Předpokládá se, že máte k dispozici vývojové prostředí pro CzechIdM s TestNG (pokud ne, začněte naříklad zde).

Požadavky

Zde uvádím seznam potřebného softwaru, včetně verze, se kterou jsem pracoval, pro referenci, kdyby v budoucnu došlo k nekompatibilitě.

  • naklonované CzechIdM z repozitáře, Java 1.7
  • TestNG (pokud používáte Eclipse, nejlépe jako plugin)
  • Selenium Client & WebDriver Language Bindings pro Javu (testováno s verzí 2.44)

nepovinné, ale ušetří čas:

  • Selenium IDE (testován plugin pro firefox verze 2.8.0)

Příprava Selenium v Eclipse

Rozbalíme Selenium Client & WebDriver Language Bindings, v něm se nacházi několik .jar souborů (v aktuální verzi 2) a složka libs ve které jsou další (v aktuální verzi 37). V Eclipse klikneme pravým na projekt czechidm-test a vybreme Properties. Na Záložce Java Build Path v podzáložce Libraries je tlačítko Add External Jars …, Přidáme tedy všechny knihovny (aktuálně 39). Nyní by měly Selenium testy v pořádku proběhnout.

První test se Selenium IDE

Po instalaci pluginu a restartu prohlížeče se vpravo od adresního řádku objeví logo Selenium IDE, tím ho spustíme. Base URL zadáváme bez idm/, pokud testujete na lokálním počítači s testovacím prostředím nastaveným podle návodu na tomto blogu, je to nejpravděpodobněji http://localhost:8080/. Vpravo pod řádkem pro Base URL je červené tlačítko pro nahrávání. Otevřeme si tedy IdM, nastavíme Base URL a začneme nahrávat.

Base URL a nahravani

Pokud budete testů dělat více a nebudete chtít, aby se pokaždé znovu přihlašovaly, je potřeba si ohlídat jejich pořadí, pro začátek však uděláme test co se přihlásí i odhlásí.

V tomto vzorovém testu se tedy přihlásíme do IdM, otevřeme záložku Reports, do kolonky Executor napíšeme admin a klikneme na Search. Nakonec se odhlásíme.

Nahravani testu

V tuto chvíli v okně Selenium IDE máme nahranou kostru prvního testu. Můžeme si ho pro jistotu spustit a dát se do úprav. Samotné Selenium IDE nám nabízí spoustu nástrojů pro kontrolu (ne)existence obsahu, ale jsou věci (například právě obsah tabulky vyčtené z databáze), které je praktičtější napsat rovnou v Javě, než v samotném Selemium IDE.

Podívejte se však jaké možnosti Selenium IDE nabízí. Stačí kliknout pravým tlačítkem na řádek, před který chceme přidat kontrolu a kliknout na Insert New Command. V kolonce Command vybereme nebo napíšeme příkaz, Target je cílový element a Value hodnota (např. pro Command assertText je text, který v elementu má být).

Když máme hotové kontroly které jsme schopni provést v samotném Selenium IDE, klikneme na File > Export Test Case As > Java / JUnit 4 / WebDriver. Bohužel Selenium IDE v aktuální verzi neumí kombinaci Java / TestNG / WebDriver, bude tedy potřeba test převést, s pluginem pro TestNG v Eclipse je to však otázka pár kliknutí.

export do Javy

Dostaneme soubor s kostrou testu, může vypadat například takto:

package com.example.tests;

import java.util.regex.Pattern;
import java.util.concurrent.TimeUnit;
import org.junit.*;
import static org.junit.Assert.*;
import static org.hamcrest.CoreMatchers.*;
import org.openqa.selenium.*;
import org.openqa.selenium.firefox.FirefoxDriver;
import org.openqa.selenium.support.ui.Select;

public class Test {
	private WebDriver driver;
	private String baseUrl;
	private boolean acceptNextAlert = true;
	private StringBuffer verificationErrors = new StringBuffer();

	@Before
	public void setUp() throws Exception {
		driver = new FirefoxDriver();
		baseUrl = "http://localhost:8080/";
		driver.manage().timeouts().implicitlyWait(30, TimeUnit.SECONDS);
	}

	@Test
	public void test() throws Exception {
		driver.get(baseUrl + "/idm/admin/authentication/login.seam");
		driver.findElement(By.id("j_id12:username")).clear();
		driver.findElement(By.id("j_id12:username")).sendKeys("admin");
		driver.findElement(By.id("j_id12:password")).clear();
		driver.findElement(By.id("j_id12:password")).sendKeys("admin");
		driver.findElement(By.id("j_id12:submit")).click();
		driver.findElement(By.id("reportsLink:j_id60")).click();
		driver.findElement(By.name("j_id100:submenu_table:j_id109")).clear();
		driver.findElement(By.name("j_id100:submenu_table:j_id109")).sendKeys("admin");
		driver.findElement(By.name("j_id100:submenu_table:j_id137")).click();
		driver.findElement(By.id("j_id32")).click();
	}

	@After
	public void tearDown() throws Exception {
		driver.quit();
		String verificationErrorString = verificationErrors.toString();
		if (!"".equals(verificationErrorString)) {
			fail(verificationErrorString);
		}
	}

	private boolean isElementPresent(By by) {
		try {
			driver.findElement(by);
			return true;
		} catch (NoSuchElementException e) {
			return false;
		}
	}

	private boolean isAlertPresent() {
		try {
			driver.switchTo().alert();
			return true;
		} catch (NoAlertPresentException e) {
			return false;
		}
	}

	private String closeAlertAndGetItsText() {
		try {
			Alert alert = driver.switchTo().alert();
			String alertText = alert.getText();
			if (acceptNextAlert) {
			alert.accept();
		} else {
			alert.dismiss();
		}
			return alertText;
		} finally {
			acceptNextAlert = true;
		}
	}
}

Umístíme jej tedy do vhodného package mezi testy, já jsem zvolil eu.bcvsolutions.idm.test.ui.admin.selenium. V Eclipse na něj klikneme pravým tlačítkem a zvolíme TestNG > Convert to TestNG. Pravděpodobně nebudete chtít vygenerovat testng.xml, ale budete test chtít přidat do hlavního testng.xml, aby se spouštěl s ostatními testy.

V BCV solutions testujeme automaticky pomocí Jenkins, proto je připravena třída eu.bcvsolutions.idm.test.SeleniumTest, ze které testy dědíme. Poskytuje předpřipravené metody setUp a tearDown pro testování více prohlížeči. Stačí jednoduše přidat na začátek import eu.bcvsolutions.idm.test.SeleniumTest a k deklaraci třídy extends SeleniumTest a smazat vygenerované metody setUp a tearDown. V testng.xml přidáme naši třídu ke všem prohlížečům (ChromeTest, FirefoxTest, případně do budoucna další) a nyní se bude test spouštět postupně na všech. Také nám tato třída poskytuje metody logIn a logOut aby se nám stále neopakoval stejný kód.

Nyní je vhodný čas zkusit, jestli test správně proběhne. Pokud ano, můžete se pustit do pokročilejších kontrol, nyní už v Javě, a tedy mnohem pohodlněji než v Selenium IDE. Můžete si například najít tabulku s výsledky a kontrolovat, zda obsahuje po přefiltrování správná data.

K tomu máme k dispozici třídu eu.bcvsolutions.idm.test.SeleniumTestUtils, ve které je prozatím metoda pro kontrolu, zda sloupec tabulky (ne)obsahuje hodnotu X, do budoucna se jistě rozšíří, abychom nemuseli časté typy kontrol psát stále znovu.

Na co si dát pozor do budoucna

V budoucnu se CzechIdM bude jistě rozrůstat o další funkce, s tím souvisí nejen drobné změny vzhledu (další položky v menu, …) ale i testovacích dat. Může se tedy stát, že nám mezi existující položky přibudou další, musíme tedy s touto variantou počítat a nedělat testy až přespříliš striktní, typu „v X-tém řádku, Y-tém sloupci bude hodnota Z“ ale například „někde v Y-tém sloupci bude hodnota Z“, což je problematické přímo v Selenium IDE a lépe se řeší už v Javě. Sice to stále neřeší všechny situace (např. že data padnou na další stránku), ale alespoň většinu z nich.

Pozor na ID elementů

V aktuálním release má spousta HTML elementů ID vygenerované automaticky díky JSF. Zde narážíme na problém, protože pokud v rozhraní přibude element, JSF posune číslování, tedy veškeré kontroly spoléhající na ID elementu selžou. O tomto problému víme a budeme ho v brzké době řešit dogenerováním vlastních ID. Prozatím je potřeba počítat s úpravou testů pro nové verze a nebo se snažit psát kontroly, které na ID nezáleží.

Závěr

Selenium testy jsou jistě zajímavým tématem k hlubšímu studiu a někdy se k nim určite vrátím. V případě že máte nějaké otázky, nebo postřehy k tomuto článku, mužete psát na jiri.novak@bcvsolutions.eu.

OSGi neboli Open Service Gateway

OSGi neboli Open Service Gateway initiative je specifikace dynamického modulárního systému pro programovací jazyk Java. V tomto článku si povíme něco o historii OSGi, ukážeme si jednoduchou aplikaci napsanou pomocí OSGi a podíváme se na přidávání a odebírání modulů z aplikace.

Historie

Práce na OSGi specifikaci začala v roce 1999. Původně byla cílena na síťová zařízení a vestavěné systémy a zde se také prosadila a začala využívat. V roce 2003 se vývojářský tým platformy Eclipse rozhodl vyměnit proprietární modulární systém za vlastní implementaci OSGi s názvem Equinox. Dnes už většina aplikačních serverů podporuje nebo plánuje podporu OSGi. OSGi se tak na poli enterprise aplikací stává alternativou k zatím rozšířenější Javě EE. K dalším populárním implementacím OSGi kromě Equinoxu patří také Apache Felix nebo Knopflerfish.

Využití

Hlavní výhoda OSGi při jeho použití k vývoji aplikace je právě modulárnost. Umožňuje nám to za běhu naší aplikace přidávat a odebírat její součásti. Zlepšuje se nám tak udržovatelnost aplikace, například můžeme aktualizovat jednu část aplikace, aniž bychom museli zbylé komponenty této aplikace odpojit z provozu. Mezi další výhody patří také možnost mít zavedeno více verzí jednoho modulu. Pokud máme dvě části aplikace, které závisí na různých verzích jedné knihovny, OSGi nám umožní běh obou verzí zároveň. Každé komponentě bude umožněn přístup pouze ke správné verzi této knihovny.

Dále se budeme věnovat ukázce základní práce s OSGi. Pro demonstraci budeme používat právě výše zmíněný Equinox, který je dodávaný v jednom balíku spolu s Eclipse IDE. Stáhnout si ho můžete třeba z oficiálních stránek. Pro vytvoření nového OSGi modulu si vytvoříme tzv. Plug-In Project.

Bundle

V OSGi se každý jednotlivý modul aplikace označuje jako tzv. bundle, což je obyčejný jar archiv s přidaným hlavičkovým souborem MANIFEST.MF. Při práci s moduly používáme právě tento soubor a nadefinujeme si zde, jaké balíčky importujeme a exportujeme.

Manifest-Version: 1.0
Bundle-ManifestVersion: 2
Bundle-Name: HelloService
Bundle-SymbolicName: com.bcvsolutions.sample.HelloService
Bundle-Version: 1.0.0.qualifier
Bundle-Activator: com.bcvsolutions.sample.service.impl.HelloServiceActivator
Bundle-Vendor: BCVSOLUTIONS
Bundle-RequiredExecutionEnvironment: JavaSE-1.7
Import-Package: org.osgi.framework;version="1.3.0"
Export-Package: com.bcvsolutions.javaworld.sample.service

Tento soubor obsahuje několik důležitých hlaviček. Mezi pro nás nejdůležitější patří Bundle-Activator, Import-Package a Export-Package. Bundle-Activator označuje tzv. activator třídu. Ta definuje dvě základní metody každého OSGi bundlu start a stop. Tyto metody spouští a ukončují náš bundle. Import-Package nám definuje balíčky, které náš bundle potřebuje. Pokud není bundle obsahující daný balíček přítomný v OSGi kontejneru, není možné náš bundle spustit. Export-Package nám zase definuje balíčky, které dáváme k dispozici jiným bundlům.

Activator třída pak může vypadat například takto.

package com.bcvsolutions.sample.helloservice;

import org.osgi.framework.BundleActivator;
import org.osgi.framework.BundleContext;

public class Activator implements BundleActivator {

	public void start(BundleContext context) throws Exception {
		System.out.println("Hello World!!");
	}
	
	public void stop(BundleContext context) throws Exception {
		System.out.println("Goodbye World!!");
	}

}

OSGi kontejner zavolá metodu start při spouštění bundlu. BundleContext je objekt umožnující interakci s frameworkem. Metoda stop je volaná při ukončování bundlu, je vhodné v této metodě provést čistící operace např. odpojení od databáze.

Správa bundlů

Ke správě bundlů v kontejneru nám dobře poslouží OSGi konzole. Můžeme v ní instalovat a odinstalovat bundle, spustit a zastavit bundle nebo si třeba zobrazit všechny bundly dostupné v kontejneru.

osgi> ss
"Framework is launched."


id	State       Bundle
0	ACTIVE      org.eclipse.osgi_3.10.1.v20140909-1633
	            Fragments=603
...
841	RESOLVED    com.bcvsolutions.sample.HelloWorld_1.0.0.qualifier
843	ACTIVE      com.bcvsolutions.sample.HelloService_1.0.0.qualifier

Po vypsání bundlů příkazem ss můžeme vidět dva námi připravené bundly. HelloService je bundle, který exportuje jednu ze svých služeb (viz MANIFEST.MF výše). Zároveň vidíme, že je ve stavu active, což znamená, že je spuštěný v kontejneru. Druhý bundle HelloWorld, který má importovaný balíček z bundlu HelloService, je ve stavu resolved, což značí, že je připraven na spuštění a má vyřešeny veškeré závislosti. Nyní ho můžeme spustit příkazem start.

osgi> start 841
Hello World!!
Inside HelloServiceImple.sayHello()
Say Hello
osgi> stop 841
Goodbye World!!

Vidíme, že balíček byl spuštěn a také, že využívá jedné ze služeb balíčku HelloService. Nakonec jsme bundle zase ukončili příkazem stop.

Životní cyklus bundlu

Životní cyklus OSGi bundlu

Balíček po dobu své funkce projde několika stavy. Po instalaci do frameworku se dostává do stavu installed. Jakmile jsou uspokojeny jeho závislosti přechází do stavu resolved a čeká na spuštění. Při spouštění se dostává do fáze starting, z níž po navrácení metody start přejde do stavu active. Během ukončování je ve stavu stopping a po návratu metody stop se balíček opět navrátí do stavu resolved. Po odinstalaci balíčku se dostává do stavu uninstalled.

Závěr

V tomto příspěvku jsme si ukázali základní práci s OSGi bundly, exportování a importování jednotlivých modulů a základ správy osgi bundlů pomocí konzole.
V případě dotazů mě neváhejte kontaktovat na miroslav.staffa@bcvsolutions.eu.

Jak zrychlit načítání dat z personálního systému VEMA?

Pří správě uživatelských účtů Identity Managerem je vždy jeden, nebo více systémů, autoritativní zdroj informací o uživatelích. Údaje o uživatelích jsou v pravidelných intervalech načítány a dále se propagují do dalších systémů. Jelikož počet takových uživatelů může být velký, tak je neefektivní je načítat všechny, protože u většiny uživatelů nedojde k žádné změně. Ideální řešení je takové, že Identity Manager načítá z autoritativního systému pouze ty uživatelské záznamy, které byly od posledně modifikovány. To však lze pouze v případě, že daný systém u záznamů uživatele ukládá čas poslední modifikace. Personální systém Vema, který je u našeho zákazníka pro CzechIdM autoritou pro identity, neposkytuje pouze změnové záznamy. Proto jsme si museli poradit sami a to jednoduše. V databázi Oracle, kam se provádí z personalistiky full-export, jsme zajistili evidenci změn a tyto změny poskytujeme do CzechIdM. Tím bylo možné rapidně zrychlit načítání autoritativních dat. Proces, který dříve trval až 13 hodin, byl nahrazen procesem, který trvá řádově minuty! Pojďme se na to podívat blíže.

Počáteční stav

Zdrojem autoritativních dat je personální systém Vema. Z personálního systému se provádí každý den full-export do Oracle DB, ze které si je mohou načítat externí aplikace. Export probíhá tak, že se nejprve smažou všechna data včetně samotných databázových tabulek, opět se vytvoří databázové tabulky a následně se do nich vloží aktuální data personálního systému. CzechIdM načítá data o uživatelích právě z exportní Oracle databáze. Na základě načtených dat inicializuje personální procesy a propaguje změny na další napojené systémy. Například při nástupu nového zaměstnance CzechIdM načte jeho popisné údaje z Oracle databáze, založí mu identitu v CzechIdM a na základě jeho funkčního zařazení mu přidělí role, dle kterých se pro něho automaticky vytvoří účty na dalších systémech zákazníka (založí se mu email, účet v docházkovém systému atd.). S tím, jak se rapidně navyšujel počet načítaných uživatelů a počet napojených koncových systémů, tak se samozřejmě prodlužuje i samotný proces rekonciliace. Bylo tedy potřeba od něho upustit a přejít k synchronizaci. Problémem však bylo, že personální systém neexportuje s uživatelskými daty informace o času jejich poslední modifikace. Dříve, než se podíváme, jak jsme daný problém vyřešili, tak si pro jistotu vysvětlíme co znamenají výše uvedené pojmy rekonciliace a synchronizace. :-)

Synchronizace vs rekonciliace

Pojem rekonciliace v původním významu označuje proces usmíření, uvedení věcí do souladu. Tato definice poměrně přesně popisuje rekonciliaci i z pohledu Identity Managementu. Při rekonciliaci se prochází všechny uživatelské účty na koncovém systému a na základě definovaných akcí se aktualizují identity uživatelů v Identity Manageru. V našem konkrétním případě, kde koncovým systémem je personalistika, se na základě načtených dat aktualizují identity uživatelů, případně se vytváří identity nové pro nově evidované zaměstnance. Jelikož je personální systém v tomto případě systémem autoritativním, tak se popisné atributy automaticky propagují do koncových systémů, na kterých mají uživatelé založeny účty. Zde lze vidět analogii k původnímu významu slova rekonciliace. Identity manager uvede do souladu atributy uživatele na jeho účtech na koncových systémech s atributy, jenž jsou uvedeny dle personálního systému. Synchronizace, na rozdíl od rekonciliace, neprochází všechny uživatelské účty na koncovém systému. Místo toho si zjistí, které účty byly modifikovány od poslední synchronizace a dále pracuje pouze s nimi. V našem případě, kde mluvíme o napojování personálního systému, je hlavní výhodou synchronizace vůči rekonciliaci doba jejího běhu. V personálním systému je evidováno tisíce uživatelů, ale denně se jich aktualizuje pouze několik desítek, maximálně stovek. Doba běhu synchronizace je tedy řádově nižší než u rekonciliace.

Implementace synchronizace

Vraťme se však od strohé teorie k řešení našeho problému. Chceme nahradit proces rekonciliace personálního systému synchronizací. Data načítáme z přechodové Oracle databáze prostřednictvím databázových view, jenž pro nás integrují data z vícero tabulek. A co je hlavní, tak v datech není uvedeno, kdy byl daný záznam naposledy modifikován! První, co potřebujeme, je evidovat u všech tabulek obsahujících záznamy uživatelů informaci, kdy byl daný záznam aktualizován. Jelikož se tabulky při exportu z personálního systému mažou, tak si vytvoříme jejich kopie, které budou navíc obsahovat sloupec s informacemi o poslední modifikaci daného řádku (sloupec „modif_time“). Dále je potřeba realizovat to, že při exportu dat z personalistiky do databáze se nám budou aktualizovat data v našich tabulkách – „kopiích“ s tím, že se nám případně aktualizuje sloupec „modif_time“, pokud se daný řádek v „kopii“ liší od aktuálně exportovaného. Použití databázových triggerů není úplně šťastné, když se databázové tabulky při exportu mažou. Rozhodli jsme se tedy pro implementaci databázové procedury, která se bude volat vždy po skončení exportu. Ve výpisu níže je uvedena část této procedury, která se týká jedné z exportních tabulek, tabulky VEMA_UZIVATEL. Příkazem MERGE vložíme do naší „kopie“ (tabulka CZECHIDM_UZIVATELE) záznamy pro nové uživatele a aktualizujeme atributy u záznamů, které se liší mezi tabulkami VEMA_UZIVATEL a CZECHIDM_UZIVATELE. Zároveň u příslušných záznamů aktualizujeme atribut „modif_time“ v tabulce CZECHIDM_UZIVATELE. Následně zavoláním příkazu DELETE smažeme v tabulce CZECHIDM_UZIVATELE ty záznamy, které se již nevyskytují v tabulce VEMA_UZIVATEL. Obdobně je to realizováno i u ostatních exportních tabulek, které se týkají uživatelů a jejich atributů.

 /* Uzivatel */
 MERGE INTO VEMAEXPORT.CZECHIDM_UZIVATELE IDM
 USING (
 SELECT VEMA.JMENOZD, VEMA.PRIJMZD, VEMA.TITULYP, VEMA.TITULYZ, VEMA.OSCIS, VEMA.IDCIS, VEMA.LOKALITA FROM VEMAEXPORT.VEMA_UZIVATEL VEMA
 LEFT JOIN VEMAEXPORT.CZECHIDM_UZIVATELE IDM
 ON (VEMA.OSCIS = IDM.OSCIS)
 WHERE
 (IDM.OSCIS IS NULL) OR 
 (VEMA.JMENOZD || VEMA.PRIJMZD || VEMA.TITULYP || VEMA.TITULYZ || VEMA.OSCIS || VEMA.IDCIS || VEMA.LOKALITA) <> 
 (IDM.JMENOZD || IDM.PRIJMZD || IDM.TITULYP || IDM.TITULYZ || IDM.OSCIS || IDM.IDCIS || IDM.LOKALITA)) VEMA
 ON (VEMA.OSCIS = IDM.OSCIS)
 WHEN MATCHED THEN 
 UPDATE SET 
 IDM.JMENOZD=VEMA.JMENOZD, 
 IDM.PRIJMZD=VEMA.PRIJMZD, 
 IDM.TITULYP=VEMA.TITULYP, 
 IDM.TITULYZ=VEMA.TITULYZ, 
 IDM.IDCIS=VEMA.IDCIS, 
 IDM.LOKALITA=VEMA.LOKALITA, 
 IDM.MODIF_TIME=sysdate 
 WHEN NOT MATCHED THEN
 INSERT (OSCIS, JMENOZD, PRIJMZD, TITULYP, TITULYZ, IDCIS, LOKALITA, MODIF_TIME)
 VALUES (VEMA.OSCIS, VEMA.JMENOZD, VEMA.PRIJMZD, VEMA.TITULYP, VEMA.TITULYZ, VEMA.IDCIS, VEMA.LOKALITA, sysdate); 

 /* Smazeme data, co byla smazana ve VEMA_* tabulce */
 DELETE FROM VEMAEXPORT.CZECHIDM_UZIVATELE WHERE (OSCIS) IN (
 (SELECT OSCIS FROM VEMAEXPORT.CZECHIDM_UZIVATELE WHERE (JMENOZD, PRIJMZD, TITULYP, TITULYZ, OSCIS, IDCIS, LOKALITA)
 NOT IN
 (SELECT JMENOZD, PRIJMZD, TITULYP, TITULYZ, OSCIS, IDCIS, LOKALITA FROM VEMAEXPORT.VEMA_UZIVATEL))
 );

Nakonec upravíme naše databázová view, aby se data načítala z našich „kopií“ místo původních exportních tabulek a aby navracela u každého uživatele timestamp poslední modifikace přes všechny tabulky, které drží informace o uživateli. Příklad takového view je ve výpisu níže.

CREATE OR REPLACE FORCE VIEW "VEMAEXPORT"."CZECHIDM_UZIVATEL_VIEW" ("JMENO", "PRIJMENI", "TITULY_P", "TITULY_Z", "OSCIS", "IDCIS", "LOKALITA", "BUDOVA", "KANCELAR", "PSC", "LOGIN", "EMAIL", "TELEFON", "TELEFON_WEB", "MOBIL", "MODIF_TIME") AS 
 select distinct
 U.JMENOZD, 
 U.PRIJMZD, 
 U.TITULYP,
 U.TITULYZ,
 U.OSCIS,
 U.IDCIS,
 U.LOKALITA,
 (select L.ULICEN || ' ' || L.CP || ', ' || L.POSTA from CZECHIDM_LOKALITA L where L.LOKALITA=U.LOKALITA),
 (select L.NAZEV from CZECHIDM_LOKALITA L where L.LOKALITA=U.LOKALITA),
 (select L.PSC from CZECHIDM_LOKALITA L where L.LOKALITA=U.LOKALITA),
 (select C.KOD from CZECHIDM_SPOJENI C where (C.OSCIS=U.OSCIS and C.CISSP=1 and C.TYPSP='login')),
 (select C.KOD from CZECHIDM_SPOJENI C where (C.OSCIS=U.OSCIS and C.CISSP=2 and C.TYPSP='e-mail')),
 (select C.KOD from CZECHIDM_SPOJENI C where (C.OSCIS=U.OSCIS and C.CISSP=3 and C.TYPSP='telefon')),
 (select C.KOD from CZECHIDM_SPOJENI C where (C.OSCIS=U.OSCIS and C.CISSP=4 and C.TYPSP='telefonweb')),
 (select C.KOD from CZECHIDM_SPOJENI C where (C.OSCIS=U.OSCIS and C.CISSP=6 and C.TYPSP='mobil')),
 (select MAX(MODIF_TIME) from (
 SELECT U1.OSCIS AS OSCIS, L1.MODIF_TIME FROM CZECHIDM_UZIVATELE U1 LEFT JOIN CZECHIDM_LOKALITA L1 ON U1.LOKALITA=L1.LOKALITA
 UNION
 SELECT U1.OSCIS AS OSCIS, U1.MODIF_TIME AS MODIF_UZIVATEL FROM CZECHIDM_UZIVATELE U1
 UNION
 SELECT V.OSCIS AS OSCIS, V.MODIF_TIME AS MODIF_VYNETI FROM CZECHIDM_VYNETI V
 UNION
 SELECT Z.OSCIS AS OSCIS, Z.MODIF_TIME AS MODIF_VYNETI FROM CZECHIDM_ZASTUP Z
 UNION
 SELECT S.OSCIS AS OSCIS, S.MODIF_TIME AS MODIF_VYNETI FROM CZECHIDM_SPOJENI S
 UNION
 SELECT PS.OSCIS AS OSCIS, PS.MODIF_TIME AS MODIF_VYNETI FROM CZECHIDM_PRAC_SMLOUVY PS
 UNION
 SELECT PZ.OSCIS AS OSCIS, PZ.MODIF_TIME AS MODIF_VYNETI FROM CZECHIDM_PRAC_ZARAZENI PZ
 ) WHERE OSCIS=U.OSCIS)
 from CZECHIDM_UZIVATELE U;

Tímto máme realizovány všechny požadavky na straně databáze. Nyní již zbývá pouze nakonfigurovat synchronizaci personálního systému v CzechIdM a vypnout zdlouhavou rekonciliaci. :-) Jak toho docílit je hezky popsáno v příspěvku První krůčky s CzechIdM  Kapitola 3: Nastavení synchronizace a rekonciliace systému jednoho z kolegů.

Výsledek

A jaký je výsledek? Proces rekonciliace, který v tomto konkrétním případě trval několik hodin, byl nahrazen synchronizací, jenž běží většinou několik málo minut.

Závěr

V tomto příspěvku jsme si popsali rozdíly mezi synchronizací a rekonciliaci koncového systému. Dále jsme si na praktickém příkladu ukázali, jak je možné implementovat synchronizaci nad systémem, který na první pohled synchronizaci neumožňuje. Pokud byste měli nějaké dotazy, tak mne neváhejte kontaktovat na jaromir.mlejnek@bcvsolutions.eu.

Novinky v Javě 8

V první čtvrtině letošního roku vydal Oracle novou verzi Javy a to konkrétně ve verzi 8. Podle slov samotných vývojářů se jedná o největší novinku od vydání Javy. Je to pravda? Pojďme se podívat na jednotlivé novinky. Nová verze Javy přinesla velké množství více či méně zajímavých novinek. My se spolu podíváme na ty nejzajímavější. Konkrétně se podíváme na témata:

  • internet věcí
  • nové API pro datum a čas
  • projekt Nashorn
  • LAMBDA výrazy
  • stream API
  • novinky v zabezpečení

Internet věcí

Tak se na to vrhneme. Jednou z největších novinek je podle Oraclu rozšíření Internetu věcí. V praxi jde o to, že Java nyní podporuje nejrůznější senzory, jež mohou být umístěny například v hodinkách, chytrých náramcích, nebo v jiné nositelné i nenositelné elektronice. To přináší větší robustnost našeho kódu a možnosti používat funkce platformy Java SE 8. Představme si, že vyvíjíme aplikaci pro chytré domácnosti. S novou Javou 8 můžeme pohodlněji pracovat se všemi čidly, které budou v chytré domácnosti potřeba. Dalším příkladem mohou být aplikace, které pracují například s chytrým náramkem a na základě dat získaných z čidel tohoto náramku nám aplikace vypočítavá odhadovaný zdravotní stav.

API pro datum a čas

Další novinku, kterou určitě uvítá každý, kdo pracuje s časovými entitami, je nové API pro datum a čas. Jedná se o package java.time. Pro ty z Vás, kteří uvidíte podobnost s balíčkem JodaTime, máte pravdu. Nejedná se o žádnou kopii tohoto balíčku, ale při vytváření java.time se vývojáři nechali balíčkem JodaTime zřejmě trochu inspirovat a to není vůbec na škodu. Nový balíček podporuje reprezentaci časových údajů například i s časovou zónou, nebo si můžeme vybrat, zda-li chceme pracovat pouze s časem bez data, nebo naopak s datem bez času a podobně. Při vývoji tohoto balíčku se zřejmě nahlíželo na to, aby se s entitami dalo pracovat co nejvíce jako v reálném životě.

Clock clock;
clock = Clock.systemDefaultZone();
System.out.printf("časová zóna: " + clock + "\n");

Nejvíce vítanou novinkou tohoto balíčku je to, že všechny třídy jsou immutable a thread safe. To je vítaná novinka, protože s nimi můžeme pracovat ve více vláknech současně a zároveň se nemusíme starat o synchronizaci. Další věcí, která se mi líbila, je možnost „podvrhnout“ komponentě určitý čas při testování. Doteď pokud jsme nepoužívali JodaTime, museli jsme měnit systémový čas, a to není úplně nejelegantnější řešení. V java.time můžeme komponentě „nainjektovat“ čas, který potřebujeme, a tím například otestovat synchronizaci. V neposlední řadě bych rád také vyzdvihl nové možnosti používat periody. Ačkoliv se to může zdát jako zanedbatelná novinka, určitě nám to ulehčí vývoj aplikací.

LocalDate today = LocalDate.now();
LocalDate bigThing = LocalDate.of(2014, Month.SEPTEMBER, 18);
Period p = Period.between(bigThing, today);
        
long pocet = ChronoUnit.DAYS.between(today,birthday);
        
System.out.println("Do našeho workshopu zbývá už jen " + pocet + " dnů!!");

Projekt Nashorn

Projekt Nashorn je nový JavaScriptový engine, který běží přímo v JVM a umožňuje používat JavaScript v našich Java aplikacích. Tuto možnost nám nabízela už i Mozilla Rhino, ale Nashorn vylepšuje hlavně rychlost provádění JavaScriptového kódu a tím může naše aplikace používat jak prvky Javy, tak prvky JavaScriptu a na výkonu to nebude znát. To je zapříčiněno tím, že celý JavaScriptový kód se překompiluje do bytecode, který interpreter následně vykonává.

Funkcionální programování

Do Javy také dorazilo funkcionální programování v podobě LAMBDA výrazů. Lambda výraz je v podstatě funkce nebo zřetězení funkcí, která pro některé nebo všechny kombinace vstupních hodnot určuje výstupní hodnotu.

Lambda výrazy můžeme použít dvojím způsobem. Buďto použijeme lambda výraz anonymně, nebo za použití funkčního rozhraní můžeme předat lambda výraz například jako parametr metodě. V ukázce vidíme anonymní použití.

Collection<String> name = Arrays.asList("John", "Mary", "Anna");
        name.stream()
                .filter(a -> a.length() < 5)
                .sorted()
                .forEach(a -> System.out.println(a)
);

Stream API

Tak nyní už víme, co to je Lambda a můžeme se podívat na nějaké praktické použití. Nejvíce se používají právě ve Stream API, které se často používá s kolekcemi a na nich si ukážeme i základní práci. Každé kolekci nově přibyla metoda stream, která nám vrací funkcionální pohled. Práce s tímto streamem je podobná s prací v bashi. Používá se tam něco jako pipelina. Tedy máme kolekci, vytvoříme na ní stream a na něj aplikujeme nějakou operaci. Například nějaký filter nebo mapu. Každá tato funkce nám vrátí zase stream a na něj můžeme aplikovat zase jiný filter a podobně. Tyto operace s původní kolekcí nic nedělají, jen změním pohled na stream a nakonec, když už máme provedené všechny „lazy“ operace, tedy ty, co jen mění pohled, použijeme terminal operaci, která upraví stream zase na kolekci. Například použijeme metodu toArray(). Nyní si celý postup ukážeme na příkladu.

List<String> cislaSlovne = Arrays.asList("100", "200", "300", "400");
 int cisla[] = cislaSlovne
 .stream()
 .map(Integer::parseInt)
 .filter(num -> num < 200)
 .toArray();


 

Nejdříve jsme si vytvořili list Stringů, který jsme naplnili čísly. Dále jsme si na našem listu zavolali metodu stream(). Metoda stream() nám vrátila pohled na náš list, který jsme dále upravovali. Abychom mohli s hodnotami v pohledu pracovat jako s čísly, přemapujeme si jednotlivé hodnoty na integery. Posledním krokem jsme si vyfiltrovali všechna čísla, která jsou větší než 200.

Novinky v zabezpečení

Nová Java přináší také novinky v oblasti zabezpečení. Nově přináší nativní podporu TLS. Transport Layer Security neboli TLS jsou protokoly, které umožňují zabezpečenou komunikaci na internetu. TLS zabezpečuje komunikaci proti odposlouchávání nebo falšování zpráv, a to pomocí autentizace pro koncový bod. Jedná se tedy o to, že koncový bod, tedy webová aplikace jako například webový prohlížeč, není autentizován, ale server, se kterým komunikuje, autentizován je, takže prohlížeč vždy ví, s kým komunikuje.

Další novinku ocení všichni ti, kdo plánují svoje data šifrovat. Java 8 přináší totiž nativní podporu NSA Suite B Cryptographic Algorithms, což je balíček algoritmů, které pomáhají uchránit data při transportu přes nezabezpečený internet proti útokům hrubou silou. Tyto algoritmy jsou velmi silné a jejich prolomení je v podstatě nemožné. Další silné algoritmy od NSA jsou obsaženy v balíčku suite A, ten je ale přísně tajný a používá ho USA ve státní správě a o algoritmech v tomto balíčku se neví v podstatě nic. V suitě B jsou obsaženy například algoritmy pro šifrování, které používají klíče s délkou 128 nebo 256 bitů. Dále je obsažen algoritmus pro podporu digitálního podpisu (Elliptic Curve Digital Signature Algorithm (ECDSA). Tento algoritmus používá k zabezpečení eliptických křivek o velikosti 256 a 384 bitů.

Závěr

V tomto článku jsme si shrnuli nejvýraznější novinky v novém vydání Javy. Jedná se určitě o krok správným směrem, který nám přináší nové možnosti, jak rozšířit možnosti vývoje nových druhů aplikací. Ať už se chystáte vytvářet aplikaci, co bude číst data z čidla srdečního tepu, nebo jen chcete efektivněji selektovat hodnoty v kolekci, Java 8 Vám práci ulehčí.

Archiv v CzechIdM

Potřebovali jste si někdy něco zazálohovat? Případně potřebovali jste si udržovat změny ohledně nějakého objektu v průběhu času? Jestli ano, nyní je to v CzechIdM možné. V CzechIdM vznikl nový modul — archiv, který zvládá tyto úkony a ne jenom to. Vše o principu a správném použití archivu si můžete přečíst právě v tomto článku.

Funkčnost a GUI Archivu

Mezi primární funkci archivu patří samozřejmě archivování různých objektů. Také je možné jej prohledávat na základě zvolených kritérií či exportovat vybraná data do csv souboru. Tyto funkce jsou snadno přístupné administrátorovi přímo z administrátorského rozhranní CzechIdM pod záložkou uživatelé a podzáložkou archiv. Takto vypadá hlavní stránka archivu:

archiveMain

V hlavičce stránky je možné definovat kritéria, podle kterých si přejeme vyhledávat archivované objekty. Mezi možnosti patří hledání podle názvu, datum archivace, typu, či hodnoty atributu. Strukturu samotných objektů vysvětlím dále v článku. Po vyhledání se zobrazí seznam objektů odpovídajících výše uvedeným kritériím. V případě, že bychom si chtěli vyhledané objekty vyexportovat a dále s nimi pracovat, stačí pouze kliknout na tlačítko export a jen si uložit výsledný soubor.

archiveExport

Volání metod archivu z Java kódu

Nyní se zaměřím více na technickou stránku věci, aneb jak je možné obsluhovat archiv přes java kód. Pro obsluhu archivu vznikly nové statické metody na třídě data, které je možné volat kdekoliv z kódu. Protože automaticky se v CzechIdM nic nearchivuje, je nutné tuto akci vždy vyvolat explicitně. Například můžeme upravit workflow smazání uživatele, kde před samotným vykonáním smazání tohoto uživatele zaarchivujeme.

Archivování

Archivované objekty sice musí splňovat předepsanou strukturu vyžadovanou archivem, ale de facto je možné archivovat jakýkoliv serializovatelný objekt. Pro zaarchivování objektu musíme předat archivu meta informace jako jsou jméno a typ objektu a dále seznam jeho atributů, které si přejeme uložit. Každý ukládaný atribut se skládá ze jména a serializovatelné hodnoty. Při ukládání se tato hodnota uloží i v podobě řetězce z důvodů vyhledávání. Přesně s těmito atributy zavoláme metodu Data.archive a CzechIdM se postará o zbytek.

Vyhledávání v archivu

Pro prohledávání archivem používáme metodu Data.archiveSearch, které předáme kritéria vyhledávání. Ta nám vrátí iterátor, přes který můžeme procházet archivovanými objekty. Z důvodu rychlosti a optimalizace vrací iterátor pouze základní meta informace o archivovaném objektu, pro vytáhnutí celého objektu včetně jeho atributů musíme zavolat metodu Data.archiveGetElement, které předáme ID daného objektu. Zde je krátká ukázka jak definovat kritéria, které vyhledají objekt typu „IDENTITY“, zaarchivovaný před týdnem mající atribut manager nastavený na „Doe“:

Criteria criteria = new eu.bcvsolutions.idm.data.dto.Criteria();
criteria.add("type", "IDENTITY", Relation.EQ);
Calendar cal = Calendar.getInstance();
cal.setTime(new Date());
cal.add(Calendar.DAY_OF_YEAR, -7);
criteria.add("archiveDate", cal.getTime(), Relation.GT);
criteria.createAlias("attributes", "attrs");
criteria.add("attrs.attrName", "manager", Relation.EQ);
criteria.add("attrs.attrValueAsString", "Doe", Relation.EQ);

Export

Export z archivu funguje podobně jako prohledávání. Na vstupu se mu předají kritéria a on vyexportuje všechny objekty odpovídající těmto kritériím do csv souboru. Ovšem protože každý objekt může mít k sobě napárovaný neomezený počet atributů a nás může zajímat pouze nějaká jejich podmnožina, je možné specifikovat pouze ty atributy, které se mají k daným objektům vyexportovat. Tyto atributy definujeme v mapě, které funkci exportu předáme. Jako klíče jsou názvy atributů, které chceme vyexportovat. Můžeme definovat i jejich hodnoty, které slouží pro přejmenování sloupce pro účely exportu. V případě, že chceme vyexportovat všechny atributy, předáme místo mapy null. Zde je názorná ukázka, jak vyexportovat všechny objekty archivu a k nim pouze atributy „MANAGER“ a „ROLES“ u kterých budeme ale chtít, aby se v exportu objevily jako „manažer“ a „role“.

Criteria criteria = new eu.bcvsolutions.idm.data.dto.Criteria();
Map<String> attributes = new HashMap<String>();
attributes.put("MANAGER", "manažer");
attributes.put("ROLES", "role");
File file = Data.archiveExport(criteria, attributes, "archiv_export");

Závěr

Po přečtení tohoto článku by jste měli být schopni sami umět ovládat archiv přes Java kód. Kdyby jste měli nějaké dotazy ohledně archivu či potřebovali poradit, kontaktujte mě přes filip.mestanek@bcvsolutions.eu.

Vypisujeme témata pro bakalářské a diplomové práce

Již několik let vypisujeme témata a vedeme bakalářské a diplomové práce. Zadání vytváříme na základě reálné potřeby pro skutečné zákazníky. Výsledek Vaší práce bude někdo používat a to v podstatě ihned. Proto hledáme šikovné lidi, kteří se nebojí udělat pořádnou práci a mají zájem se trochu zviditelnit.

Na čem budete pracovat?

CzechIdM Identity Management – nástroj pro centralizaci a automatizaci správy uživatelských identit (účtů, skupin atd.) v celé síti, a to bez výrazných zásahů do fungování stávajících systémů. CzechIdM je SW kompletně naprogramovaný v jazyce Java, konkrétně na platformě J2EE. Více zde: http://www.czechidm.com

Co budeš používat?

  • Java EE
  • JBoss AS
  • JBoss jBPM
  • Hibernate, Java persistent API (JPA)
  • Java Server Faces, Richfaces framework
  • EJB3
  • Connector Framework

Koho hledáme?

Obecně hledáme toho, kdo chce něco smysluplného vytvořit. Chceme toho, kdo dokončí co začal a chce se svou prací dlouhodobě chlubit. Pokud máte zájem vytvořit kvalitní práci, která nebude do šuplíku, a která bude přínosem, kontaktujte nás.

Ukázka témat

  1. Vytvoření konektoru na připojení Office365.
  2. Vytvoření automatické testovací platformy a automatických testů na GUI.
  3. Vytvoření nového uživatelského rozhraní CzechIdM.
  4. Realizace databázového migrátoru.

Kontakt

Kontaktuj mne na mailu lukas.cirkva@bcvsolutions.eu. Následovat bude osobní schůzka, kde si popovídáme a nabídneme několik témat a pokud si plácneme, domluvíme další kroky.

První krůčky s CzechIdM Kapitola 3: Nastavení synchronizace a rekonciliace systému

czechidm

V minulém díle jsme si ukázali, jak vytvořit koncový systém pro CzechIdM, a jak s jeho pomocí spojit CzechIdM s databázovou tabulkou. Dnes si ukážeme, jak sesynchronizovat účty v koncovém systému s identitami v CzechIdM. Také nastavíme rekonciliaci. Rozdíl mezi těmito dvěma slovy není veliký, protože obě operace se starají o stejnou činnost, jen v jiném rozsahu. V obou situacích sjednocujeme (synchronizujeme) stav účtů na koncovém systému a informace, které o nich máme v CzechIdM. A právě takovou operaci si dnes ukážeme. Ale nejdříve si vysvětlíme, co se vlastně při synchronizaci nebo při rekonciliaci děje.

Co to je synchronizace a rekonciliace

Jak jsme si již řekli o odstavec výše, cílem obou operací je synchronizovat data na koncovém systému a v CzechIdM. To se hodí provést v různých situacích. Buď jde o koncový systém, který jsme nově napojili na CzechIdM, a chceme účty na tomto systému připárovat k identitám v CzechIdM. Nebo jde o autoritativní koncový systém, kde pravidelně vznikají, aktualizují se nebo zanikají účty, a při každé takové změně chceme náležitě vytvořit, upravit či smazat příslušnou identitu v CzechIdM. Případně jde prostě o systém, kde z nějakého důvodu nesouhlasí stav účtů s tím, co je evidováno v CzechIdM, a to chceme opravit.

Zatímco při synchronizaci se zpracovávají jen ty účty na koncovém systému, které se od poslední synchronizace změnily nebo nově vytvořily, při rekonciliaci se zkontrolují úplně všechny účty. Samozřejmě nemusíme každých deset minut spouštět vybranou operaci ručně. Stačí jednou nastavit, kdy se má synchronizace či rekonciliace spustit a jak často se má opakovat.

Tím ale možnosti nastavení nekončí. Při obou operacích si můžeme vybrat, co se stane, nastane-li nějaká z modelových situací. Například představme si situaci, kdy vznikne nový účet na koncovém systému. Pomocí synchronizace můžeme nastavit, jaká operace se má provést. Můžeme si vybrat, co se stane jako výkonná akce a co jako informativní akce. Tak například jako výkonnou akci můžeme nastavit vytvoření nové identity, a jako informativní odeslání e-mailu na námi zadanou adresu. Samozřejmě pokud si nechceme zahlcovat schránku, CzechIdM nám může zaslat zprávu pouze v případě, kdy dojde k nějaké chybě, a nebo nám nemusí zasílat zprávy vůbec. Představivosti se meze nekladou.

Zasílání zpráv není rozhodně jedinou věcí, kterou CzechIdM umí. Můžeme si například nastavit hromadnou akci, která se spustí po zpracování všech účtů synchronizací/rekonciliací. Buďto můžeme opět odesílat zprávy, nebo si můžeme vybrat nějaké workflow či pravidlo, které se vykoná.

Důležitá věc, kterou musíme každé synchronizaci/rekonciliaci nastavit, je korelace. Korelace je podmínka, podle které CzechIdM přiřazuje jednotlivým identitám odpovídající účty. Například pokud jsme si v minulém dílu nastavili login jako jedinečný identifikátor účtu na koncovém systému, zde ho můžeme použít v nastavení synchronizace/rekonciliace: na základě rovnosti loginu koncového účtu a názvu identity v CzechIdM se účet této identitě přiřadí.

Zde jsou vyjmenované jednotlivé možnosti, které při synchronizaci či rekonciliaci mohou nastat:

  • ASSIGNED – účet je již přiřazen konkrétní identitě
  • MATCHED – účet a identita si odpovídají na základě korelace, ale účet ještě není připárován k identitě
  • MISSING_IDENTITY – existuje účet na koncovém systému, ale v CzechIdM neexistuje odpovídající identita
  • MISSING_ACCOUNT – existuje identita, která by měla na základě role mít účet na koncovém systému, ale nemá jej. Tento stav může nastat pouze u rekonciliace.

Tak nyní bychom měli mít alespoň základní informace o tom, co se vlastně při synchronizaci a rekonciliaci děje, a pojďme přejít na jejich nastavení.

 

Nastavení rekonciliace/synchronizace

Jako první krok si ukážeme, jak namapovat atributy.

Namapování atributů je potřebné v případě, kdy se během synchronizace/rekonciliace mají nastavovat hodnoty atributů identity v CzechIdM. Využijeme to tedy především u autoritativních koncových systémů. Například nastavíme, že do atributu „email“ u identity v CzechIdM se bude propagovat hodnota atributu „email“ koncového účtu. Pro rekonciliace běžných koncových systémů obvykle stačí nastavit mapování atributu „roles“, tj. jak se mají aktualizovat role identity v CzechIdM.

Přejdeme tedy na:

SystémyMapování atributů

1

vyplníme atributy identity a Uložíme výsledek.

2

Nyní přejdeme k nastavení samotné rekonciliace. Nastavení synchronizace je úplně stejné, proto si zde ukážeme pouze nastavení rekonciliace. Přejdeme na:

Systémy → Systémy → Nastavit rekonciliaci

1

u systému SystemTest1.

Zde nastavíme jednotlivé výkonné a informativní akce pro všechny stavy rekonciliace. 

42

a následně klikneme na Uložit.

Zobrazení výsledku rekonciliace/synchronizace

Zde si ukážeme, jak si zobrazit informace o probíhající rekonciliaci.

3

Přejdeme na:

Systémy → Systémy → Zobrazit informace o rekonciliaci (SystemTest1)

4

Zde jsou uvedeny informace o probíhající rekonciliaci, případně o posledním průběhu. Po prvním provedení se nelekejte výsledků MISSING_IDENTITY. Důvod je jednoduchý, jelikož proběhla první rekonciliace, nebyly v CzechIdM ještě žádné identity, které koncovým účtům odpovídají. Proto CzechIdM zahlásilo, že identita chybí, a vytvořilo ji. Pro odchod stačí kliknout na tlačítko Zavřít.

Závěr

V tomto krátkém díle jsme si ukázali, jak nastavit synchronizaci a rekonciliaci na CzechIdm. Po nastavení a spuštění by měly být všechny naše účty aktuální.

V případě jakýchkoliv dotazů pište prosím na michal.stejskal@bcvsolutions.eu.

 

První krůčky s CzechIdM Kapitola 2: Připojení databázové tabulky

czechidm

V tomto díle našeho krátkého seriálu o práci v CzechIdM se podíváme na to, jak definovat konektor pro koncový systém, jak připojit námi vytvořenou tabulku ke koncovému systému a nakonec se podíváme, jak vytvořit roli pro náš koncový systém.

Vytvoření databázové tabulky

V minulém dílu jsme si nainstalovali MySQL, zatím ale stále nemáme žádné přívětivé prostředí, kde můžeme s databázemi pracovat. Proto si nainstalujeme MySQL workbench. Instalace tohoto prostředí není nijak složitá, stačí v terminálu zadat

$sudo apt-get install mysql-workbench

Po skončení instalace zadáme opět v terminálu mysql-workbench

  • Ze záložky Database vybereme možnost Manage Connection. Zde pojmenujeme naše připojení a klikneme na Test connection. Pokud nastali problémy, zkontrolujte si prosím parametry připojení:

Záložka Connection

Connection Method: Standard (TCP/IP)

Hostname: 127.0.0.1

Port: 3306

Username: root

  • Ze záložky Database vybereme Connect to Database. U možnosti Stored Connection vyberem námi vytvořené připojení a klikneme na OK.
  • Zobrazí se nám prostředí pro práci s databázemi. Uprostřed je bílé okno pro vykonávání SQL příkazů. Do něj zadáme:
CREATE SCHEMA `test` ;
CREATE TABLE test.datas (
`ID` INT,
`firstName` TEXT,
`lastName` TEXT,
`login` TEXT,
`address` TEXT,
`city` TEXT,
`dateOfBirth` TEXT,
`company` TEXT,
`possition` TEXT,
`salary` INT,
`timeStamp` TEXT);

a klikneme na žlutý blesk v horní části obrazovky. Tím se vykoná SQL příkaz, který vytvoří nové schéma test a v něm tabulku datas se sloupci jméno, příjmení, email… .

  • Dalším krokem je nastavení primárního klíče. V levé části obrazovky máme světle modré pole. Pokud máme mysql-workbench spuštěný poprvé, je toto pole prázdné. Klikneme na něj tedy pravým tlačítkem a vybereme Refresh All. Zobrazí se námi vytvořené schéma a v něm naše zatím prázdná tabulka.
  • Klikneme na ní opět pravým tlačítkem a zvolíme Alter table. Otevře se nám dialog pro nastavení tabulky test. Zaškrtneme parametry PK a NN u sloupce ID. Parametr PK znamená, že daný sloupec bude primárním klíčem. Pomocí primárního klíče se jednoznačně identifikuje každý záznam v tabulce. To znamená, že žádné ID v naší tabulce nemůže být shodné s dalším, nebo že žádné ID nesmí být prázdné. Toho docílíme právě zaškrtnutím NN parametru (nut null). Dále zaškrtneme možnost AI (Auto Increment), kterým nastavíme, že každé další ID bude o jedna větší než ID předchozí.
  • Nyní nasypeme nějaká testovací data do naší nové tabulky. Do záložky Query 1 v horní části obrazovky  zkopírujeme následující kód:
INSERT INTO test.data (`firstName`, `lastName`, `login`, `address`, `city`, `dateOfBirth`, `company`, `possition`, `salary`, `timeStamp`) VALUES ('Drahoslav', 'Miler', 'Drahoslav@Miler.cz', 'Stráň 122', 'Lobeč', '10.10.1957', 'b', 'Lorem ', '20077', '12.4.2014');

Opět klikneme na žlutý blesk vlevo nahoře do naší databáze se přidá první záznam. Takto můžeme vkládat kolik záznamů chceme. Vždy do hodnoty VALUES vložíme data přesně tak, jak je to ukázáno v kódu nahoře. Pokud si chceme zkontrolovat výsledek, klikneme pravým tlačítkem myši na tabulku datas a zvolíme Select rows – 1000 limit.

Pokud si o databázích chcete přečíst něco podrobnějšího, podívejte se například na tento seriál: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=731

Definování typu systému pro konektor

Prvním krokem je vydefinování typu systému pro Database Table konektor v CzechIdM. Tento krok stačí provést pouze jednou, a to když připojujete nějaký systém pomocí tohoto konektoru poprvé. Přejdeme tedy na záložku

Systémy → Typy systémů → Nový typ.

Zaškrtneme možnost, že se má použít lokální connector server a klikneme na Pokračovat. Posledním krokem je pojmenování nového typu systému a vybrání správného balíku. My náš typ pojmenujeme Database Table Konektor a jako balík vybereme org.identityconnectors.databasetable-1.1.xx.jar.

Nyní stačí už jenom náš nový typ systému uložit a máme hotovo.

Připojení systému s databázovou tabulkou

Snímek obrazovky pořízený 2014-07-27 23:06:42

Nyní již propojíme námi vytvořenou tabulku s CzechIdM. Pro tento krok musíme vytvořit nový systém, který bude sloužit k připojení k tabulce. Přejděme tedy na záložku

Systémy → Systémy → Nový systém
  • Vybereme konektor, který jsme vytvořili v předchozím kroku, tedy Database Table Konektor a klikneme na Next.
  • V nové tabulce vyplníme Název systému na SystemTest1, kolonku Název pro uživatele necháme v tuto chvíli volnou.
  • Authority level nastavíme na 0. Tímto číslem určujeme jak moc bude náš systém autoritativní pro data v CzechIdM. Čím je toto číslo větší, tím více je systém autoritativní. Prakticky to bývá tak, že level 1 je zdrojový systém (systém je zdroj dat pro identity v CzechIdM), level 0 je koncový systém (CzechIdM je zdroj dat pro koncový systém).
  • Pouze ke čtení nebudeme zaškrtávat, protože budeme v budoucnu upravovat tabulku pomocí CzechIdM.
  • Další položkou, kterou vyplníme, je port. Nastavíme ho na 3306, tam nám totiž běží MySQL databáze.
  • Dále jako Key Column zvolíme login. Key Column nám určuje, který atribut bude použit jako identifikátor jak při zobrazování, tak i například při synchronizaci systému.
  • Initial JNDI Properties v tuto chvíli necháme volné.
  • Do položky Host zadáme místo, kde nám běží server, tedy localhost.
  • All native nebudeme zaškrtávat.
  • Name quoting necháme volné.
  • Do políčka Table zadáme jméno námi vytvořené tabulky, tedy datas.
  • Pokud jste nechali při instalaci MySQL serveru políčko pro heslo roota prázdné, nevyplňujte ani políčko User Password. V opačném případě zadejte heslo, jež jste si nastavili pro MySQL roota.
  • Do kolonky Database se zadává jméno databáze, ke které se připojujeme. V našem případě se databáze jmenuje test.
  • Change Log Column (Sync) nastavíme na timeStamp. Tím jsme nastavili, který atribut bude použit při synchronizaci systémů jako časová značka změněných řádků.
  • Password Column necháme také volné, protože v naší databázové tabulce nemáme žádný sloupec obsahující hesla.
  • JDBC Connection URL nastavte na jdbc:mysql://%h:%p/%d. Tím jsme určili URL pro spojení CzechIdM a databáze.
  • Native Timestamps a Enable writing empty string nebudeme zaškrtávat, ale položku Rethrow all SQLExceptions označíme.
  • Validate Connection Query necháme volné.
  • Do pole User napíšeme root, což je uživatelské jméno, přes které se připojujeme k MySQL databázi.
  • Datasource Path necháme volné.
  • JDBC Driver nastavíme na com.mysql.jdbc.Driver. Tím jsme určili třídu konektoru pro připojení do databáze.

Nyní klikneme na tlačítko Test. Tím se otestuje zda-li je náš systém pro připojení správně nastaven. Zobrazí-li se hláška o úspěšném navázání spojení, klikněte na Pokračovat.

Snímek obrazovky pořízený 2014-07-27 23:08:06

Nyní se dostaneme do okna, kde můžeme editovat atributy. Klikneme tedy na Editovat atributy a zobrazí se nám jména sloupců z námi vytvořené databázové tabulky.  Do sloupce IdmName vyplníme jednotlivé atributy tak, aby CzechIdM poznalo, o který atribut se jedná, Tedy pokud pojmenujeme atribut firstName, pro CzechIdM opět firstName, CzechIdM bude vědět, že se jedná o křestní jméno. Poté klikneme na tlačítko Uložit.

Pokud si chceme zobrazit výsledky naší práce, klikneme na na odkaz Zobrazit všechny účty na seznamu našich systémů. Měli bychom vidět pouze prázdný seznam a až po kliknutí na tlačítko Hledat se nám zobrazí všechny účty z našeho koncového systému. Můžeme rozklikávat jednotlivé účty a prohlížet si jejich detaily. Ve chvíli, kdy skončíme, klikneme na tlačítko Zavřít.

Vytvoření role pro připojený systém

Poslední krok, který si v tomto článku ukážeme, je vytvoření role v CzechIdM, která vytváří účty na připojeném systému, jakmile je přiřazena uživateli. Přejdeme na záložku

Role → Role → Nová role

a zde na záložce Základní informace vyplníme název nové role (např. Test system account). Poté přejdeme na záložku Schémata zdrojů a klikneme na odkaz Přidat u systému Test end system v pravé tabulce (se seznamem všech připojených systémů). Poté klikneme na odkaz Editovat v levé tabulce (se seznamem systémů, ke kterým opravňuje tato role).

Na následující stránce můžeme nastavit, jak budou atributy účtu plněny touto rolí v závislosti na svých potřebách. Zatím to ponecháme beze změny a klikneme na Nastavit.

Naši novou roli už jen Uložíme. Tuto roli můžeme přidělit libovolné identitě a tím pro ni vytvořit nový účet na napojeném koncovém systému.

Závěr

V tomto článku jsme si ukázali, jak připojit databázovou tabulku pomocí Database Table konektoru, a jak si zobrazit data z tabulky. Dále jsme si ukázali, jak vytvořit roli, jež nám vytvoří účet pro identitu v databázové tabulce. V příštím díle se podíváme na to, jak sesynchronizovat účty a jak nastavit rekonciliaci.

Pokud jste v článku nalezli nějakou chybu, nebo máte nějaký dotaz, prosím napište mi na michal.stejskal@bcvsolutions.eu .

 

Nové možnosti delegování úkolů v CzechIdM

Možnost delegovat své schvalovací úkoly na jinou osobu máme v CzechIdM již delší dobu. V nedávné době se nám od našich zákazníků sešlo několik požadavků, jak tyto delegace dále zlepšit a rozšířit. Jedním z požadavků například bylo, aby administrátor s danými právy mohl nastavovat delegace za jiné uživatele. Dále jsem se rozhodli přepracovat GUI delegací tak, aby bylo pro uživatele přívětivější. Pojďme se tedy na tyto změny podívat.

czechidm

 

Práva pro administrátory k delegování

Dříve právo na delegování svých úkolů měli pouze uživatelé samotní, což se v některých případech ukázalo jako nepraktické. V lepším případě uživatel jen odjel na dovolenou a úkoly zapomněl delegovat na svého kolegu. Pokud by chtěl administrátor delegování nastavit místo onoho uživatele měl jedinou možnost. Resetovat heslo do CzechIdM, změnit nastavení a pak uživateli vysvětlit, že si má nastavit nové heslo.
Nyní se administrátor přihlásí do admin rozhraní a u všech uživatelů, které má ve své kontrolované organizaci má možnost kliknout na Delegovat úkoly ve sloupci Akce. Odkaz administrátora přenese na delegaci úkolů daného uživatele. Aby mohl administrátor takto přejít na delegaci úkolů, musí mít přidělená oprávnění, což je možné dvěma způsoby:

  • Jedná se o administrátora, který má přidělenou superAdmin roli, tudíž může vše
  • Jedná se o normálního administrátora, tudíž musí mít přidělenou admin roli s oprávněním:
    • USER_TASK: DELEGATE
    • USER: READ – pro čtení seznamu uživatelů (není nutné, pokud má oprávnění přidělené pomocí jiné role
    • ORGANISATION: READ – pro čtení organizační struktury (není nutné, pokud má oprávnění přidělené pomocí jiné role)

users_delegace_ukolu_u

Přívětivější GUI delegací

Díky častému nasazení a použití delegací v některých projektech jsme zjistili, že původně navržené GUI není tak intuitivní, jak jsme byli přesvědčeni. Proto jsme přistoupili k jeho změně a nyní formulář uživatele opticky provede celým nastavením delegací. Navíc uživatel okamžitě v přehledu na stejné stránce vidí, jaké nastavení delegací má nastavené.

delegace_u

Nejprve uživatel vybere čas, kdy má být delegování aktivní, následně na koho se mají úkoly delegovat a následně novou delegaci uloží.
Po uložení delegace musí uživatel, na kterého mají být úkoly delegovány, požadavek schválit. Stav uživatel vidí v přehledu delegací ve spodní části stránky.

Závěr

V článku jsme si ukázali novou funkci pro delegování úkolů, která dává administrátorovi další práva a nové GUI, které je nyní daleko přívětivější. Pokud byste měli zájem o další informace o delegování nebo měli jakékoliv otázky, můžete mě kontaktovat na Jan.Effenberger@bcvsolutions.eu

 

9 důvodů, proč dát přednost CzechIdM před Oracle Waveset

V poslední době se mě na prezentacích a školeních čím dál častěji ptají, v čem je náš Identity Management CzechIdM lepší než dosluhující Oracle Waveset, dříve nazývaný též Sun Identity Manager. Jako projektový manažer i vývojář jsem se na vlastní kůži setkal s oběma; nedávno jsem tu psal o úspěšné migraci z Oracle Waveset na CzechIdM ve Všeobecné fakultní nemocnici. Můžu tedy srovnávat, důvodů k migraci je celá řada.

  1. Podpora – CzechIdM je svým tvůrcem stále rozvíjeno.
    Zatímco Oracle Waveset je jako produkt mrtvý, CzechIdM se vyvíjí podle požadavků zákazníků, reaguje na technologické trendy a přizpůsobuje se novým verzím napojovaných systémů.
  2. Otevřené zdrojové kódy – Pokud máte Waveset, máte černou skříňku.
    S Wavesetem jste si nainstalovali předkompilované binární soubory, které si nepřečtete ani nepřizpůsobíte. Zákazníci CzechIdM naproti tomu dostanou kompletní zdrojové kódy a je na nich, zda budou chtít něco upravit.
  3. Příjemnější rozhraní – uživatelé mají raději CzechIdM.
    Rozdíl je v detailech: jednodušší menu, větší tlačítka, smysluplnější popisky, méně klikání v obvyklých situacích, přehlednější nápověda…
  4. Méně práce pro vývojáře – přizpůsobit CzechIdM je rychlejší a stojí to méně peněz.
    Kdo někdy programoval pro Oracle Waveset, dá mi za pravdu: napsat jednoduchý proces pro Waveset znamená naučit se podivný jazyk XPress a napsat v něm tisíc řádků kódu. CzechIdM používá standardní Javu, pokud jste se s ní potkali aspoň na gymnáziu, nejspíš byste zvládli napsat svůj první proces pro CzechIdM ještě dnes. Zákazník tak ušetří přes 30% nákladů.
  5. Výkon – CzechIdM zvládne za stejný čas více práce.
    Waveset drží všechny své objekty v XML struktuře. CzechIdM má datový model chytřejší: využívá všech výhod moderních relačních databází. Díky tomu pracuje s uživateli, účty a rolemi rychleji a efektivněji.
  6. Bezpečnost – tvůrci CzechIdM reagují na rizika.
    Ve světě informačních systémů se každý rok objevují nová bezpečnostní rizika – v databázích, aplikačních serverech, programovacích jazycích… Zatímco programátoři CzechIdM novým slabinám v technologiích čelí (viz nedávno odhalená bezpečnostní chyba v MySQL, na kterou museli reagovat, http://blog.sucuri.net/2012/06/security-vulnerability-in-mysql.html), Waveset už jen stojí na místě: bezpečnostní díra u něj zůstane dírou navždy..
  7. Jednodušší pro administrátory – s CzechIdM se administrátor rychleji naučí pracovat
    CzechIdM má jen ty funkce, které jsou skutečně potřeba. Administrátor tak může hned dělat svou práci a netráví dlouhý čas studiem nového produktu. Kompletní dokumentace v češtině taky není k zahození.
  8. Lokální tvůrce – tým vývojářů v Česku
    Na rozdíl od Wavesetu je CzechIdM stoprocentně český produkt vyvinutý lokální společností. Když zákazník potřebuje pomoc, dorazí k němu expert, který CzechIdM sám vytvářel a zná produkt do posledního řádku kódu.
  9. Prezentační vrstva na míru – JSF vs. XPress
    Složitější formulář pro Waveset jsou 3 dny práce v jazyce XPress a výsledek pravděpodobně nebude úplně podle vašich představ. CzechIdM stejně jako většina dnešních aplikací používá JSF, formulář bude za odpoledne a po stránce vzhledu je realizovatelné prakticky cokoli.

Ano, mít důvodů deset, vypadalo by to lépe. Máte podobnou zkušenost jako já? Pomůžete nám vymyslet desátý důvod? Kontaktovat nás můžete na adrese info@bcvsolutions.eu.